Hungarikum jménem klobása

Csabai nebo gyulai? Čabajská nebo ďulajská? Čabajka nebo ďulajka? Pod všemi těmito názvy je známá i u nás a také velmi oblíbená. Vepřová klobása paprikové chuti, jemně, někdy i více pikantní. Do jedné se přidává kmín, do druhé pepř, jedna se plní do tenčího, druhá do tlustšího střívka.
Historie maďarské klobásy sahá do roku 1882, kdy si pan Balogh József ve městě Gyula otevřel obchůdek, ve kterém prodával vedle slaniny a tlačenky také klobásu vlastní výroby. Na doporučení kamaráda z Paříže se s klobásou vydal i do světa na různé výstavy, ze kterých přivezl spoustu ocenění.
Čabajka i ďulajka je hungarikum, vyrábí se z daných surovin, typických pro tuto zemi, má chráněný původ a její výroba nesmí překročit hranici měst Gyula a Békéscsaba. V Maďarsku se klobása konzumuje většinou za studena, nakrájená na tenké plátky, v doprovodu zelené papriky a bílého pečiva, ale používá se i jako ingredience do teplých jídel, hlavně polévek, jako třeba do jedné z vynikajících JÓKAI BABLEVES. Maďarského spisovatele Jókai Móra, po kterém je pojmenována, možná znát nebudete, ale jeho oblíbenou fazolovou polévku, až budete někdy v Maďarsku, určitě stojí za to ochutnat.
Jó étvágyat! Dobrou chuť!